मार्कण्डेय उवाच
इक्ष्वाकौ संस्थिते राजञ् शशादः पृथिवीम् इमाम् ॥
प्राप्तः परमधर्मात्मा सो ऽयोध्यायां नृपो ऽभवत् ॥
शशादस्य तु दायादः ककुत्स्थो नाम वीर्यवान् ॥
अनेनाश् चापि काकुत्स्थः पृथुश् चानेनसः सुतः ॥
विष्वगश्वः पृथोः पुत्रस् तस्माद् आर्द्रस् तु जज्ञिवान् ॥
आर्द्रस्य युवनाश्वस् तु श्रावस्तस् तस्य चात्मजः ॥
जज्ञे श्रावस्तको राजा श्रावस्ती येन निर्मिता ॥
श्रावस्तस्य तु दायादो बृहदश्वो महाबलः ॥
बृहदश्वसुतश् चापि कुवलाश्व इति स्मृतः ॥
कुवलाश्वस्य पुत्राणां सहस्राण्य् एकविंशतिः ॥
सर्वे विद्यासु निष्णाता बलवन्तो दुरासदाः ॥
कुवलाश्वस् तु पितृतो गुणैर् अभ्यधिको ऽभवत् ॥
समये तं ततो राज्ये बृहदश्वो ऽभ्यषेचयत् ॥
कुवलाश्वं महाराज शूरम् उत्तमधार्मिकम् ॥
पुत्रसंक्रामितश्रीस् तु बृहदश्वो महीपतिः ॥
जगाम तपसे धीमांस् तपोवनम् अमित्रहा ॥
अथ शुश्राव राजर्षिं तम् उत्तङ्को युधिष्ठिर ॥
वनं संप्रस्थितं राजन् बृहदश्वं द्विजोत्तमः ॥
तम् उत्तङ्को महातेजाः सर्वास्त्रविदुषां वरम् ॥
न्यवारयद् अमेयात्मा समासाद्य नरोत्तमम् ॥
mārkaṇḍeya uvāca
ikṣvākau saṃsthite rājañ śaśādaḥ pṛthivīm imām ||
prāptaḥ paramadharmātmā so 'yodhyāyāṃ nṛpo 'bhavat ||
śaśādasya tu dāyādaḥ kakutstho nāma vīryavān ||
anenāś cāpi kākutsthaḥ pṛthuś cānenasaḥ sutaḥ ||
viṣvagaśvaḥ pṛthoḥ putras tasmād ārdras tu jajñivān ||
ārdrasya yuvanāśvas tu śrāvastas tasya cātmajaḥ ||
jajñe śrāvastako rājā śrāvastī yena nirmitā ||
śrāvastasya tu dāyādo bṛhadaśvo mahābalaḥ ||
bṛhadaśvasutaś cāpi kuvalāśva iti smṛtaḥ ||
kuvalāśvasya putrāṇāṃ sahasrāṇy ekaviṃśatiḥ ||
sarve vidyāsu niṣṇātā balavanto durāsadāḥ ||
kuvalāśvas tu pitṛto guṇair abhyadhiko 'bhavat ||
samaye taṃ tato rājye bṛhadaśvo 'bhyaṣecayat ||
kuvalāśvaṃ mahārāja śūram uttamadhārmikam ||
putrasaṃkrāmitaśrīs tu bṛhadaśvo mahīpatiḥ ||
jagāma tapase dhīmāṃs tapovanam amitrahā ||
atha śuśrāva rājarṣiṃ tam uttaṅko yudhiṣṭhira ||
vanaṃ saṃprasthitaṃ rājan bṛhadaśvaṃ dvijottamaḥ ||
tam uttaṅko mahātejāḥ sarvāstraviduṣāṃ varam ||
nyavārayad ameyātmā samāsādya narottamam ||
Markandeya recounted the lineage of the house of Ikshvaku: after Ikshvaku, the earth passed to Shashada, then to Kakutstha, Anenas, Prithu, Vishvagashva, Ardra, Yuvanashva, Shravasta -- the founder of Shravasti -- and Brihadashva. Brihadashva's son was Kuvalashva. He had twenty-one thousand sons, all learned in the sciences, mighty and hard to overcome. When Brihadashva set Kuvalashva on the throne and departed for the forest to practice austerities, Uttanka heard of it and stopped the royal sage as he was leaving.
7168f12cf31f · publicado 16 jul 2026, 17:17:03 UTC
Disponible enRUENPasa de verso en verso con
The genealogy shows that Kuvalashva's deed is no accident: it grows out of a line of kings whose dharma is the protection of the earth.