महाभारत
Agastya-dhana-yācñā-parva (Agastya Seeks Wealth Without Harm)3.96.12-20
3136 / 15823
महाभारत · 3.96.12-20
देवनागरी

पौरुकुत्सं ततो जग्मुस् त्रसदस्युं महाधनम् ॥
अगस्त्यश् च श्रुतर्वा च वध्र्यश्वश् च महीपतिः ॥
त्रसदस्युश् च तान् सर्वान् प्रत्यगृह्णाद् यथाविधि ॥
अभिगम्य महाराज विषयान्ते सवाहनः ॥
अर्चयित्वा यथान्यायम् इक्ष्वाकू राजसत्तमः ॥
समाश्वस्तांस् ततो ऽपृच्छत् प्रयोजनम् उपक्रमे ॥
अगस्त्य उवाच
वित्तकामान् इह प्राप्तान् विद्धि नः पृथिवीपते ॥
यथाशक्त्य् अविहिंस्यान्यान् संविभागं प्रयच्छ नः ॥
लोमश उवाच
तत आयव्ययौ पूर्णौ तेषां राजा न्यवेदयत् ॥
अतो ज्ञात्वा समादद्ध्वं यद् अत्र व्यतिरिच्यते ॥
तत आयव्ययौ दृष्ट्वा समौ सममतिर् द्विजः ॥
सर्वथा प्राणिनां पीडाम् उपादानाद् अमन्यत ॥
ततः सर्वे समेत्याथ ते नृपास् तं महामुनिम् ॥
इदम् ऊचुर् महाराज समवेक्ष्य परस्परम् ॥
अयं वै दानवो ब्रह्मन्न् इल्वलो वसुमान् भुवि ॥
तम् अभिक्रम्य सर्वे ऽद्य वयं याचामहे वसु ॥
तेषां तदासीद् रुचितम् इल्वलस्योपभिक्षणम् ॥
ततस् ते सहिता राजन्न् इल्वलं समुपाद्रवन् ॥

लिप्यंतरण (IAST)

paurukutsaṃ tato jagmus trasadasyuṃ mahādhanam ||
agastyaś ca śrutarvā ca vadhryaśvaś ca mahīpatiḥ ||
trasadasyuś ca tān sarvān pratyagṛhṇād yathāvidhi ||
abhigamya mahārāja viṣayānte savāhanaḥ ||
arcayitvā yathānyāyam ikṣvākū rājasattamaḥ ||
samāśvastāṃs tato 'pṛcchat prayojanam upakrame ||
agastya uvāca
vittakāmān iha prāptān viddhi naḥ pṛthivīpate ||
yathāśakty avihiṃsyānyān saṃvibhāgaṃ prayaccha naḥ ||
lomaśa uvāca
tata āyavyayau pūrṇau teṣāṃ rājā nyavedayat ||
ato jñātvā samādaddhvaṃ yad atra vyatiricyate ||
tata āyavyayau dṛṣṭvā samau samamatir dvijaḥ ||
sarvathā prāṇināṃ pīḍām upādānād amanyata ||
tataḥ sarve sametyātha te nṛpās taṃ mahāmunim ||
idam ūcur mahārāja samavekṣya parasparam ||
ayaṃ vai dānavo brahmann ilvalo vasumān bhuvi ||
tam abhikramya sarve 'dya vayaṃ yācāmahe vasu ||
teṣāṃ tadāsīd rucitam ilvalasyopabhikṣaṇam ||
tatas te sahitā rājann ilvalaṃ samupādravan ||

शब्दशः अर्थ
संस्कृतIASTअर्थ
पौरुकुत्सं ततो जग्मुस् त्रसदस्युं महाधनम् ॥ अगस्त्यश् च श्रुतर्वा च वध्र्यश्वश् च महीपतिः ॥ त्रसदस्युश् च तान् सर्वान् प्रत्यगृह्णाद् यथाविधि ॥ अभिगम्य महाराज विषयान्ते सवाहनः ॥ अर्चयित्वा यथान्यायम् इक्ष्वाकू राजसत्तमः ॥ समाश्वस्तांस् ततो ऽपृच्छत् प्रयोजनम् उपक्रमे ॥ अगस्त्य उवाच वित्तकामान् इह प्राप्तान् विद्धि नः पृथिवीपते ॥ यथाशक्त्य् अविहिंस्यान्यान् संविभागं प्रयच्छ नः ॥ लोमश उवाच तत आयव्ययौ पूर्णौ तेषां राजा न्यवेदयत् ॥ अतो ज्ञात्वा समादद्ध्वं यद् अत्र व्यतिरिच्यते ॥ तत आयव्ययौ दृष्ट्वा समौ सममतिर् द्विजः ॥ सर्वथा प्राणिनां पीडाम् उपादानाद् अमन्यत ॥ ततः सर्वे समेत्याथ ते नृपास् तं महामुनिम् ॥ इदम् ऊचुर् महाराज समवेक्ष्य परस्परम् ॥ अयं वै दानवो ब्रह्मन्न् इल्वलो वसुमान् भुवि ॥ तम् अभिक्रम्य सर्वे ऽद्य वयं याचामहे वसु ॥ तेषां तदासीद् रुचितम् इल्वलस्योपभिक्षणम् ॥ ततस् ते सहिता राजन्न् इल्वलं समुपाद्रवन् ॥paurukutsaṃ tato jagmus trasadasyuṃ mahādhanam || agastyaś ca śrutarvā ca vadhryaśvaś ca mahīpatiḥ || trasadasyuś ca tān sarvān pratyagṛhṇād yathāvidhi || abhigamya mahārāja viṣayānte savāhanaḥ || arcayitvā yathānyāyam ikṣvākū rājasattamaḥ || samāśvastāṃs tato 'pṛcchat prayojanam upakrame || agastya uvāca vittakāmān iha prāptān viddhi naḥ pṛthivīpate || yathāśakty avihiṃsyānyān saṃvibhāgaṃ prayaccha naḥ || lomaśa uvāca tata āyavyayau pūrṇau teṣāṃ rājā nyavedayat || ato jñātvā samādaddhvaṃ yad atra vyatiricyate || tata āyavyayau dṛṣṭvā samau samamatir dvijaḥ || sarvathā prāṇināṃ pīḍām upādānād amanyata || tataḥ sarve sametyātha te nṛpās taṃ mahāmunim || idam ūcur mahārāja samavekṣya parasparam || ayaṃ vai dānavo brahmann ilvalo vasumān bhuvi || tam abhikramya sarve 'dya vayaṃ yācāmahe vasu || teṣāṃ tadāsīd rucitam ilvalasyopabhikṣaṇam || tatas te sahitā rājann ilvalaṃ samupādravan ||Agastya, Shrutarvan and Vadhryashva go to the wealthy Trasadasyu Paurukutsa; he meets them at the border with his army, honors them and asks their purpose; Agastya again asks for wealth without harming others; the king shows equal income and expenditure, and Agastya again declines to take anything so as not to harm anyone; then the kings say there is a wealthy danava named Ilvala, and propose that all of them together ask wealth from him; this pleases everyone, and they go to Ilvala.
अनुवाद

Then Agastya, Shrutarvan, and King Vadhryashva went to the wealthy Trasadasyu, son of Purukutsa. Trasadasyu went out with his army to the border, received them as was proper, honored them according to custom, and, once they had rested, asked the purpose of their coming. Agastya said: 'Know, lord of the earth, that we have come desiring wealth. According to your means, give us a share, without harming others.' The king showed them the full accounting of income and expenditure and said: 'Having learned this, take whatever remains here as surplus.' But seeing that income and expenditure were equal, the twice-born, with even mind, judged that any withdrawal would in every way harm living beings. Then all these kings, gathering together and looking at one another, said to the great sage: 'Brahmin, there is on earth a danava named Ilvala, rich in possessions. Let us go to him and today all of us ask him for wealth.' The thought of asking Ilvala pleased them all, and together, O king, they set out for him."

संस्करण

2f8cb51de47a · प्रकाशित 16 जुल॰ 2026, 5:02:53 pm UTC

उपलब्ध भाषाएँRUEN

श्लोक बदलें इन कुंजियों से