युधिष्ठिर उवाच
कां नु वाचं संजय मे शृणोषि; युद्धैषिणीं येन युद्धाद् बिभेषि ॥
अयुद्धं वै तात युद्धाद् गरीयः; कस् तल् लब्ध्वा जातु युध्येत सूत ॥
अकुर्वतश् चेत् पुरुषस्य संजय; सिध्येत् संकल्पो मनसा यं यम् इच्छेत् ॥
न कर्म कुर्याद् विदितं ममैतद्; अन्यत्र युद्धाद् बहु यल् लघीयः ॥
कुतो युद्धं जातु नरः प्रजानन्; को दैवशप्तो ऽभिवृणीत युद्धम् ॥
सुखैषिणः कर्म कुर्वन्ति पार्था; धर्माद् अहीनं यच् च लोकस्य पथ्यम् ॥
कर्मोदयं सुखम् आशंसमानः; कृच्छ्रोपायं तत्त्वतः कर्म दुःखम् ॥
सुखप्रेप्सुर् विजिघांसुश् च दुःखं; य इन्द्रियाणां प्रीतिवशानुगामी ॥
कामाभिध्या स्वशरीरं दुनोति; यया प्रयुक्तो ऽनुकरोति दुःखम् ॥
यथेध्यमानस्य समिद्धतेजसो; भूयो बलं वर्धते पावकस्य ॥
कामार्थलाभेन तथैव भूयो; न तृप्यते सर्पिषेवाग्निर् इद्धः ॥
संपश्येमं भोगचयं महान्तं; सहास्माभिर् धृतराष्ट्रस्य राज्ञः ॥
yudhiṣṭhira uvāca
kāṃ nu vācaṃ saṃjaya me śṛṇoṣi; yuddhaiṣiṇīṃ yena yuddhād bibheṣi ||
ayuddhaṃ vai tāta yuddhād garīyaḥ; kas tal labdhvā jātu yudhyeta sūta ||
akurvataś cet puruṣasya saṃjaya; sidhyet saṃkalpo manasā yaṃ yam icchet ||
na karma kuryād viditaṃ mamaitad; anyatra yuddhād bahu yal laghīyaḥ ||
kuto yuddhaṃ jātu naraḥ prajānan; ko daivaśapto 'bhivṛṇīta yuddham ||
sukhaiṣiṇaḥ karma kurvanti pārthā; dharmād ahīnaṃ yac ca lokasya pathyam ||
karmodayaṃ sukham āśaṃsamānaḥ; kṛcchropāyaṃ tattvataḥ karma duḥkham ||
sukhaprepsur vijighāṃsuś ca duḥkhaṃ; ya indriyāṇāṃ prītivaśānugāmī ||
kāmābhidhyā svaśarīraṃ dunoti; yayā prayukto 'nukaroti duḥkham ||
yathedhyamānasya samiddhatejaso; bhūyo balaṃ vardhate pāvakasya ||
kāmārthalābhena tathaiva bhūyo; na tṛpyate sarpiṣevāgnir iddhaḥ ||
saṃpaśyemaṃ bhogacayaṃ mahāntaṃ; sahāsmābhir dhṛtarāṣṭrasya rājñaḥ ||
Yudhishthira said: 'What words have you heard from me, Sanjaya, that speak of war, that you should fear war? Peace, O lord, is worth more than war. Who, O charioteer, having another choice, would wish to fight? Why should a man ever go to war? Who is so cursed by the gods as to choose war? The sons of Pritha, without doubt, desire their own happiness, but their conduct is ever marked by righteousness and serves the good of the world. One who craves pleasures makes his own body suffer; one who is free from such craving does not know what suffering is.'
f8ca9a1e3d63 · 发布于 2026年7月17日 03:43:08 UTC
可用语言RUEN用方向键翻颂
This passage (5.26.1-5) develops the central theme of the Udyoga-parva: the effort toward peace unfolds even as war draws inexorably near. Key themes: Dhritarashtra, Sanjaya, war. Dharma reveals itself here through speech, through the choice of an embassy, through faithfulness to one's word, and through the responsibility of kings for the consequences of their decisions.