तथा त्वम् अपि गान्धारे यावत् पाण्डुसुतान् रणे ॥
नासादयसि तान् वीरांस् तावज् जीवसि पुत्रक ॥
भीमः प्रहरतां श्रेष्ठो वायुपुत्रो महाबलः ॥
धनंजयश् चेन्द्रसुतो न हन्यातां तु कं रणे ॥
विष्णुर् वायुश् च शक्रश् च धर्मस् तौ चाश्विनाव् उभौ ॥
एते देवास् त्वया केन हेतुना शक्यम् ईक्षितुम् ॥
तद् अलं ते विरोधेन शमं गच्छ नृपात्मज ॥
वासुदेवेन तीर्थेन कुलं रक्षितुम् अर्हसि ॥
प्रत्यक्षो ह्य् अस्य सर्वस्य नारदो ऽयं महातपाः ॥
माहात्म्यं यत् तदा विष्णोर् यो ऽयं चक्रगदाधरः ॥
tathā tvam api gāndhāre yāvat pāṇḍusutān raṇe ||
nāsādayasi tān vīrāṃs tāvaj jīvasi putraka ||
bhīmaḥ praharatāṃ śreṣṭho vāyuputro mahābalaḥ ||
dhanaṃjayaś cendrasuto na hanyātāṃ tu kaṃ raṇe ||
viṣṇur vāyuś ca śakraś ca dharmas tau cāśvināv ubhau ||
ete devās tvayā kena hetunā śakyam īkṣitum ||
tad alaṃ te virodhena śamaṃ gaccha nṛpātmaja ||
vāsudevena tīrthena kulaṃ rakṣitum arhasi ||
pratyakṣo hy asya sarvasya nārado 'yaṃ mahātapāḥ ||
māhātmyaṃ yat tadā viṣṇor yo 'yaṃ cakragadādharaḥ ||
'Make every effort to keep him safe, for I am well pleased with the thought of giving this Naga, O Muni, my beloved daughter.'
1a651d33ce16 · 发布于 2026年7月17日 05:30:29 UTC
可用语言RUEN用方向键翻颂
This fragment (5.103.31-35) develops the central theme of the Udyoga-parva: the effort toward peace unfolds even as war becomes inevitable. Key themes: Krishna, dharma. Dharma is revealed here through speech, the choice of an embassy, faithfulness to promises, and the responsibility of kings for the consequences of their decisions.