ततः सीतां पुरस्कृत्य रामः सौमित्रिणा सह ॥
सुग्रीवप्रमुखैश् चैव सहितः सर्ववानरैः ॥
विधाय रक्षां लङ्कायां विभीषणपुरस्कृतः ॥
संततार पुनस् तेन सेतुना मकरालयम् ॥
पुष्पकेण विमानेन खेचरेण विराजता ॥
कामगेन यथा मुख्यैर् अमात्यैः संवृतो वशी ॥
ततस् तीरे समुद्रस्य यत्र शिश्ये स पार्थिवः ॥
तत्रैवोवास धर्मात्मा सहितः सर्ववानरैः ॥
अथैनान् राघवः काले समानीयाभिपूज्य च ॥
विसर्जयाम् आस तदा रत्नैः संतोष्य सर्वशः ॥
गतेषु वानरेन्द्रेषु गोपुच्छर्क्षेषु तेषु च ॥
सुग्रीवसहितो रामः किष्किन्धां पुनर् आगमत् ॥
विभीषणेनानुगतः सुग्रीवसहितस् तदा ॥
पुष्पकेण विमानेन वैदेह्या दर्शयन् वनम् ॥
किष्किन्धां तु समासाद्य रामः प्रहरतां वरः ॥
अङ्गदं कृतकर्माणं यौवराज्ये ऽभ्यषेचयत् ॥
ततस् तैर् एव सहितो रामः सौमित्रिणा सह ॥
यथागतेन मार्गेण प्रययौ स्वपुरं प्रति ॥
अयोध्यां स समासाद्य पुरीं राष्ट्रपतिस् ततः ॥
भरताय हनूमन्तं दूतं प्रस्थापयत् तदा ॥
लक्षयित्वेङ्गितं सर्वं प्रियं तस्मै निवेद्य च ॥
वायुपुत्रे पुनः प्राप्ते नन्दिग्रामम् उपागमत् ॥
स तत्र मलदिग्धाङ्गं भरतं चीरवाससम् ॥
अग्रतः पादुके कृत्वा ददर्शासीनम् आसने ॥
समेत्य भरतेनाथ शत्रुघ्नेन च वीर्यवान् ॥
राघवः सहसौमित्रिर् मुमुदे भरतर्षभ ॥
तथा भरतशत्रुघ्नौ समेतौ गुरुणा तदा ॥
वैदेह्या दर्शनेनोभौ प्रहर्षं समवापतुः ॥
तस्मै तद् भरतो राज्यम् आगतायाभिसत्कृतम् ॥
न्यासं निर्यातयाम् आस युक्तः परमया मुदा ॥
ततस् तं वैष्णवे शूरं नक्षत्रे ऽभिमते ऽहनि ॥
वसिष्ठो वामदेवश् च सहिताव् अभ्यषिञ्चताम् ॥
सो ऽभिषिक्तः कपिश्रेष्ठं सुग्रीवं ससुहृज्जनम् ॥
विभीषणं च पौलस्त्यम् अन्वजानाद् गृहान् प्रति ॥
अभ्यर्च्य विविधै रत्नैः प्रीतियुक्तौ मुदा युतौ ॥
समाधायेतिकर्तव्यं दुःखेन विससर्ज ह ॥
पुष्पकं च विमानं तत् पूजयित्वा स राघवः ॥
प्रादाद् वैश्रवणायैव प्रीत्या स रघुनन्दनः ॥
ततो देवर्षिसहितः सरितं गोमतीम् अनु ॥
दशाश्वमेधान् आजह्रे जारूथ्यान् स निरर्गलान् ॥
tataḥ sītāṃ puraskṛtya rāmaḥ saumitriṇā saha ||
sugrīvapramukhaiś caiva sahitaḥ sarvavānaraiḥ ||
vidhāya rakṣāṃ laṅkāyāṃ vibhīṣaṇapuraskṛtaḥ ||
saṃtatāra punas tena setunā makarālayam ||
puṣpakeṇa vimānena khecareṇa virājatā ||
kāmagena yathā mukhyair amātyaiḥ saṃvṛto vaśī ||
tatas tīre samudrasya yatra śiśye sa pārthivaḥ ||
tatraivovāsa dharmātmā sahitaḥ sarvavānaraiḥ ||
athainān rāghavaḥ kāle samānīyābhipūjya ca ||
visarjayām āsa tadā ratnaiḥ saṃtoṣya sarvaśaḥ ||
gateṣu vānarendreṣu gopuccharkṣeṣu teṣu ca ||
sugrīvasahito rāmaḥ kiṣkindhāṃ punar āgamat ||
vibhīṣaṇenānugataḥ sugrīvasahitas tadā ||
puṣpakeṇa vimānena vaidehyā darśayan vanam ||
kiṣkindhāṃ tu samāsādya rāmaḥ praharatāṃ varaḥ ||
aṅgadaṃ kṛtakarmāṇaṃ yauvarājye 'bhyaṣecayat ||
tatas tair eva sahito rāmaḥ saumitriṇā saha ||
yathāgatena mārgeṇa prayayau svapuraṃ prati ||
ayodhyāṃ sa samāsādya purīṃ rāṣṭrapatis tataḥ ||
bharatāya hanūmantaṃ dūtaṃ prasthāpayat tadā ||
lakṣayitveṅgitaṃ sarvaṃ priyaṃ tasmai nivedya ca ||
vāyuputre punaḥ prāpte nandigrāmam upāgamat ||
sa tatra maladigdhāṅgaṃ bharataṃ cīravāsasam ||
agrataḥ pāduke kṛtvā dadarśāsīnam āsane ||
sametya bharatenātha śatrughnena ca vīryavān ||
rāghavaḥ sahasaumitrir mumude bharatarṣabha ||
tathā bharataśatrughnau sametau guruṇā tadā ||
vaidehyā darśanenobhau praharṣaṃ samavāpatuḥ ||
tasmai tad bharato rājyam āgatāyābhisatkṛtam ||
nyāsaṃ niryātayām āsa yuktaḥ paramayā mudā ||
tatas taṃ vaiṣṇave śūraṃ nakṣatre 'bhimate 'hani ||
vasiṣṭho vāmadevaś ca sahitāv abhyaṣiñcatām ||
so 'bhiṣiktaḥ kapiśreṣṭhaṃ sugrīvaṃ sasuhṛjjanam ||
vibhīṣaṇaṃ ca paulastyam anvajānād gṛhān prati ||
abhyarcya vividhai ratnaiḥ prītiyuktau mudā yutau ||
samādhāyetikartavyaṃ duḥkhena visasarja ha ||
puṣpakaṃ ca vimānaṃ tat pūjayitvā sa rāghavaḥ ||
prādād vaiśravaṇāyaiva prītyā sa raghunandanaḥ ||
tato devarṣisahitaḥ saritaṃ gomatīm anu ||
daśāśvamedhān ājahre jārūthyān sa nirargalān ||
Рама с Ситой впереди, Лакшманой, Сугривой, всеми ванарами и Вибхишаной устроил защиту Ланки и снова перешел океан по мосту. На сияющей летающей колеснице Пушпака, движущейся по желанию, он возвращался, показывая Вайдехи лес. У берега моря, где прежде лежал, он остановился и жил со всеми ванарами. Затем собрал их, почтил, насытил дарами и отпустил. С Сугривой он пришел в Кишкиндху, помазал Ангаду ювараджей и тем же путем отправился в свой город. Достигнув Айодхьи, он послал Ханумана к Бхарате, а затем пришел в Нандиграму и увидел Бхарату в коре и грязи, сидящего перед сандалиями. Рама радовался встрече с Бхаратой и Шатругхной, а те радовались ему и Сите. Бхарата вернул ему царство как доверенное. Васиштха и Вамадева помазали Раму в благоприятный день. Рама отпустил домой Сугриву с друзьями и Вибхишану, почтив их драгоценностями, вернул Пушпаку Вайшраване и на Гомати совершил десять беспрепятственных ашвамедх».
6c602387c436 · published Jun 18, 2026, 7:42:12 AM UTC
Page between verses with
Возвращение Рамы завершает круг: сандалии уступают место самому царю, союзники получают честь, а власть снова соединяется с дхармой.