तं मेरुशिखरप्रख्यं मेघदुन्दुभिनिस्वनम् ॥
आरुरोह रथं शौरिर् विमानम् इव पुण्यकृत् ॥
ततः सात्यकिम् आरोप्य प्रययौ पुरुषोत्तमः ॥
पृथिवीं चान्तरिक्षं च रथघोषेण नादयन् ॥
व्यपोढाभ्रघनः कालः क्षणेन समपद्यत ॥
शिवश् चानुववौ वायुः प्रशान्तम् अभवद् रजः ॥
प्रदक्षिणानुलोमाश् च मङ्गल्या मृगपक्षिणः ॥
प्रयाणे वासुदेवस्य बभूवुर् अनुयायिनः ॥
मङ्गल्यार्थपदैः शब्दैर् अन्ववर्तन्त सर्वशः ॥
सारसाः शतपत्राश् च हंसाश् च मधुसूदनम् ॥
taṃ meruśikharaprakhyaṃ meghadundubhinisvanam ||
āruroha rathaṃ śaurir vimānam iva puṇyakṛt ||
tataḥ sātyakim āropya prayayau puruṣottamaḥ ||
pṛthivīṃ cāntarikṣaṃ ca rathaghoṣeṇa nādayan ||
vyapoḍhābhraghanaḥ kālaḥ kṣaṇena samapadyata ||
śivaś cānuvavau vāyuḥ praśāntam abhavad rajaḥ ||
pradakṣiṇānulomāś ca maṅgalyā mṛgapakṣiṇaḥ ||
prayāṇe vāsudevasya babhūvur anuyāyinaḥ ||
maṅgalyārthapadaiḥ śabdair anvavartanta sarvaśaḥ ||
sārasāḥ śatapatrāś ca haṃsāś ca madhusūdanam ||
Such a calamitous state in the midst of the assembly — how can My wrath be appeased without
fcfde45514ae · प्रकाशित 17 जुल॰ 2026, 5:02:03 am UTC
उपलब्ध भाषाएँRUENश्लोक बदलें इन कुंजियों से
This passage (5.81.21-25) develops the central theme of the Udyoga-parva: the effort for peace unfolds against the backdrop of an already inevitable war. Key themes: Krishna. Dharma is revealed here through speech, the choice of embassy, faithfulness to promises, and the responsibility of kings for the consequences of their decisions.