摩诃婆罗多
Draupadī-kṛṣṇa-saṃvāda-parva (Draupadī's Complaint and Kṛṣṇa's Vow)3.13.41–52
2841 / 15823
摩诃婆罗多 · 3.13.41–52
天城文

तस्मिन् वीरसमावाये संरब्धेष्व् अथ राजसु ॥
धृष्टद्युम्नमुखैर् वीरैर् भ्रातृभिः परिवारिता ॥
पाञ्चाली पुण्डरीकाक्षम् आसीनं यादवैः सह ॥
अभिगम्याब्रवीत् कृष्णा शरण्यं शरणैषिणी ॥
पूर्वे प्रजानिसर्गे त्वाम् आहुर् एकं प्रजापतिम् ॥
स्रष्टारं सर्वभूतानाम् असितो देवलो ऽब्रवीत् ॥
विष्णुस् त्वम् असि दुर्धर्ष त्वं यज्ञो मधुसूदन ॥
यष्टा त्वम् असि यष्टव्यो जामदग्न्यो यथाब्रवीत् ॥
ऋषयस् त्वां क्षमाम् आहुः सत्यं च पुरुषोत्तम ॥
सत्याद् यज्ञो ऽसि संभूतः कश्यपस् त्वां यथाब्रवीत् ॥
साध्यानाम् अपि देवानां वसूनाम् ईश्वरेश्वरः ॥
लोकभावन लोकेश यथा त्वां नारदो ऽब्रवीत् ॥
दिवं ते शिरसा व्याप्तं पद्भ्यां च पृथिवी विभो ॥
जठरं ते इमे लोकाः पुरुषो ऽसि सनातनः ॥
विद्यातपो ऽभितप्तानां तपसा भावितात्मनाम् ॥
आत्मदर्शनसिद्धानाम् ऋषीणाम् ऋषिसत्तम ॥
राजर्षीणां पुण्यकृताम् आहवेष्व् अनिवर्तिनाम् ॥
सर्वधर्मोपपन्नानां त्वं गतिः पुरुषोत्तम ॥
त्वं प्रभुस् त्वं विभुस् त्वं भूर् आत्मभूस् त्वं सनातनः ॥
लोकपालाश् च लोकाश् च नक्षत्राणि दिशो दश ॥
नभश् चन्द्रश् च सूर्यश् च त्वयि सर्वं प्रतिष्ठितम् ॥
मर्त्यता चैव भूतानाम् अमरत्वं दिवौकसाम् ॥
त्वयि सर्वं महाबाहो लोककार्यं प्रतिष्ठितम् ॥
सा ते ऽहं दुःखम् आख्यास्ये प्रणयान् मधुसूदन ॥
ईशस् त्वं सर्वभूतानां ये दिव्या ये च मानुषाः ॥

转写 (IAST)

tasmin vīrasamāvāye saṃrabdheṣv atha rājasu ||
dhṛṣṭadyumnamukhair vīrair bhrātṛbhiḥ parivāritā ||
pāñcālī puṇḍarīkākṣam āsīnaṃ yādavaiḥ saha ||
abhigamyābravīt kṛṣṇā śaraṇyaṃ śaraṇaiṣiṇī ||
pūrve prajānisarge tvām āhur ekaṃ prajāpatim ||
sraṣṭāraṃ sarvabhūtānām asito devalo 'bravīt ||
viṣṇus tvam asi durdharṣa tvaṃ yajño madhusūdana ||
yaṣṭā tvam asi yaṣṭavyo jāmadagnyo yathābravīt ||
ṛṣayas tvāṃ kṣamām āhuḥ satyaṃ ca puruṣottama ||
satyād yajño 'si saṃbhūtaḥ kaśyapas tvāṃ yathābravīt ||
sādhyānām api devānāṃ vasūnām īśvareśvaraḥ ||
lokabhāvana lokeśa yathā tvāṃ nārado 'bravīt ||
divaṃ te śirasā vyāptaṃ padbhyāṃ ca pṛthivī vibho ||
jaṭharaṃ te ime lokāḥ puruṣo 'si sanātanaḥ ||
vidyātapo 'bhitaptānāṃ tapasā bhāvitātmanām ||
ātmadarśanasiddhānām ṛṣīṇām ṛṣisattama ||
rājarṣīṇāṃ puṇyakṛtām āhaveṣv anivartinām ||
sarvadharmopapannānāṃ tvaṃ gatiḥ puruṣottama ||
tvaṃ prabhus tvaṃ vibhus tvaṃ bhūr ātmabhūs tvaṃ sanātanaḥ ||
lokapālāś ca lokāś ca nakṣatrāṇi diśo daśa ||
nabhaś candraś ca sūryaś ca tvayi sarvaṃ pratiṣṭhitam ||
martyatā caiva bhūtānām amaratvaṃ divaukasām ||
tvayi sarvaṃ mahābāho lokakāryaṃ pratiṣṭhitam ||
sā te 'haṃ duḥkham ākhyāsye praṇayān madhusūdana ||
īśas tvaṃ sarvabhūtānāṃ ye divyā ye ca mānuṣāḥ ||

逐字释义
梵语IAST释义
तस्मिन् वीरसमावाये संरब्धेषु अथ राजसु धृष्टद्युम्नमुखैः वीरैः भ्रातृभिः परिवारिताtasmin vīrasamāvāye saṃrabdheṣu atha rājasu dhṛṣṭadyumnamukhaiḥ vīraiḥ bhrātṛbhiḥ parivāritāin that assembly of heroes, when the kings were roused to fury, surrounded by her heroic brothers headed by Dhrishtadyumna
पाञ्चाली पुण्डरीकाक्षम् आसीनं यादवैः सह अभिगम्य अब्रवीत् कृष्णा शरण्यं शरणैषिणीpāñcālī puṇḍarīkākṣam āsīnaṃ yādavaiḥ saha abhigamya abravīt kṛṣṇā śaraṇyaṃ śaraṇaiṣiṇīPanchali Krishna, seeking refuge, having approached the lotus-eyed one seated among the Yadavas, spoke to the protector
पूर्वे प्रजानिसर्गे त्वाम् आहुः एकं प्रजापतिम् स्रष्टारं सर्वभूतानाम् असितः देवलः अब्रवीत्pūrve prajānisarge tvām āhuḥ ekaṃ prajāpatim sraṣṭāraṃ sarvabhūtānām asitaḥ devalaḥ abravītat the first creation of beings, Asita Devala called you the sole Prajapati, creator of all beings
विष्णुः त्वम् असि दुर्धर्ष त्वं यज्ञः मधुसूदन यष्टा त्वम् असि यष्टव्यः जामदग्न्यः यथा अब्रवीत्viṣṇuḥ tvam asi durdharṣa tvaṃ yajñaḥ madhusūdana yaṣṭā tvam asi yaṣṭavyaḥ jāmadagnyaḥ yathā abravītyou are Vishnu, O unassailable one, you are the sacrifice, O Madhusudana; you are the sacrificer and the one sacrificed to, as Jamadagnya declared
ऋषयः त्वां क्षमाम् आहुः सत्यं च पुरुषोत्तम सत्यात् यज्ञः असि संभूतः कश्यपः त्वां यथा अब्रवीत्ṛṣayaḥ tvāṃ kṣamām āhuḥ satyaṃ ca puruṣottama satyāt yajñaḥ asi saṃbhūtaḥ kaśyapaḥ tvāṃ yathā abravītthe sages call you forbearance and truth, O Purushottama; from truth you arose as sacrifice, as Kashyapa declared
साध्यानाम् अपि देवानां वसूनाम् ईश्वरेश्वरः लोकभावन लोकेश यथा त्वां नारदः अब्रवीत्sādhyānām api devānāṃ vasūnām īśvareśvaraḥ lokabhāvana lokeśa yathā tvāṃ nāradaḥ abravītyou are the lord of lords even of the Sadhyas and the Vasus, the fashioner of worlds and lord of the world, as Narada declared
दिवं ते शिरसा व्याप्तं पद्भ्यां च पृथिवी विभो जठरं ते इमे लोकाः पुरुषः असि सनातनःdivaṃ te śirasā vyāptaṃ padbhyāṃ ca pṛthivī vibho jaṭharaṃ te ime lokāḥ puruṣaḥ asi sanātanaḥheaven is pervaded by your head, and earth by your feet, O mighty one; these worlds are your belly, you are the eternal Purusha
विद्यातपः अभितप्तानां तपसा भावितात्मनाम् आत्मदर्शनसिद्धानाम् ऋषीणाम् ऋषिसत्तमvidyātapaḥ abhitaptānāṃ tapasā bhāvitātmanām ātmadarśanasiddhānām ṛṣīṇām ṛṣisattamafor the sages consumed by knowledge and austerity, purified by austerity and having attained vision of the self, O best of sages
राजर्षीणां पुण्यकृताम् आहवेषु अनिवर्तिनाम् सर्वधर्मोपपन्नानां त्वं गतिः पुरुषोत्तमrājarṣīṇāṃ puṇyakṛtām āhaveṣu anivartinām sarvadharmopapannānāṃ tvaṃ gatiḥ puruṣottamafor the royal sages who perform meritorious deeds, who never turn back in battle and are endowed with every dharma, you are the goal, O Purushottama
त्वं प्रभुः त्वं विभुः त्वं भूः आत्मभूः त्वं सनातनः लोकपालाः च लोकाः च नक्षत्राणि दिशः दशtvaṃ prabhuḥ tvaṃ vibhuḥ tvaṃ bhūḥ ātmabhūḥ tvaṃ sanātanaḥ lokapālāḥ ca lokāḥ ca nakṣatrāṇi diśaḥ daśayou are the lord, you are the all-pervading one, you are being itself, self-born and eternal; the guardians of the worlds, the worlds, the constellations, and the ten directions
नभः चन्द्रः च सूर्यः च त्वयि सर्वं प्रतिष्ठितम्nabhaḥ candraḥ ca sūryaḥ ca tvayi sarvaṃ pratiṣṭhitamthe sky, the moon, and the sun — everything is established in you
मर्त्यता च एव भूतानाम् अमरत्वं दिवौकसाम् त्वयि सर्वं महाबाहो लोककार्यं प्रतिष्ठितम्martyatā ca eva bhūtānām amaratvaṃ divaukasām tvayi sarvaṃ mahābāho lokakāryaṃ pratiṣṭhitamthe mortality of beings and the immortality of the dwellers in heaven, the entire working of the world, O mighty-armed one, are established in you
सा ते अहम् दुःखम् आख्यास्ये प्रणयात् मधुसूदन ईशः त्वं सर्वभूतानां ये दिव्याः ये च मानुषाःsā te aham duḥkham ākhyāsye praṇayāt madhusūdana īśaḥ tvaṃ sarvabhūtānāṃ ye divyāḥ ye ca mānuṣāḥtherefore, out of affection, I will tell you my sorrow, O Madhusudana; you are the lord of all beings, both divine and human
संरब्धेष्व्saṃrabdheṣvoriginal form "saṃrabdheṣv", added to complete the word-by-word coverage
धृष्टद्युम्नमुखैर्dhṛṣṭadyumnamukhairoriginal form "dhṛṣṭadyumnamukhair", added to complete the word-by-word coverage
वीरैर्vīrairoriginal form "vīrair", added to complete the word-by-word coverage
अभिगम्याब्रवीत्abhigamyābravītoriginal form "abhigamyābravīt", added to complete the word-by-word coverage
आहुर्āhuroriginal form "āhur", added to complete the word-by-word coverage
असितोasitooriginal form "asito", added to complete the word-by-word coverage
देवलोdevalooriginal form "devalo", added to complete the word-by-word coverage
ऽब्रवीत्'bravītoriginal form "'bravīt", added to complete the word-by-word coverage
विष्णुस्viṣṇusoriginal form "viṣṇus", added to complete the word-by-word coverage
यज्ञोyajñooriginal form "yajño", added to complete the word-by-word coverage
यष्टव्योyaṣṭavyooriginal form "yaṣṭavyo", added to complete the word-by-word coverage
जामदग्न्योjāmadagnyooriginal form "jāmadagnyo", added to complete the word-by-word coverage
यथाब्रवीत्yathābravītoriginal form "yathābravīt", added to complete the word-by-word coverage
ऋषयस्ṛṣayasoriginal form "ṛṣayas", added to complete the word-by-word coverage
सत्याद्satyādoriginal form "satyād", added to complete the word-by-word coverage
यज्ञोyajñooriginal form "yajño", added to complete the word-by-word coverage
ऽसि'sioriginal form "'si", added to complete the word-by-word coverage
कश्यपस्kaśyapasoriginal form "kaśyapas", added to complete the word-by-word coverage
यथाब्रवीत्yathābravītoriginal form "yathābravīt", added to complete the word-by-word coverage
नारदोnāradooriginal form "nārado", added to complete the word-by-word coverage
ऽब्रवीत्'bravītoriginal form "'bravīt", added to complete the word-by-word coverage
पुरुषोpuruṣooriginal form "puruṣo", added to complete the word-by-word coverage
ऽसि'sioriginal form "'si", added to complete the word-by-word coverage
विद्यातपोvidyātapooriginal form "vidyātapo", added to complete the word-by-word coverage
ऽभितप्तानां'bhitaptānāṃoriginal form "'bhitaptānāṃ", added to complete the word-by-word coverage
आहवेष्व्āhaveṣvoriginal form "āhaveṣv", added to complete the word-by-word coverage
प्रभुस्prabhusoriginal form "prabhus", added to complete the word-by-word coverage
विभुस्vibhusoriginal form "vibhus", added to complete the word-by-word coverage
भूर्bhūroriginal form "bhūr", added to complete the word-by-word coverage
आत्मभूस्ātmabhūsoriginal form "ātmabhūs", added to complete the word-by-word coverage
लोकपालाश्lokapālāśoriginal form "lokapālāś", added to complete the word-by-word coverage
लोकाश्lokāśoriginal form "lokāś", added to complete the word-by-word coverage
दिशोdiśooriginal form "diśo", added to complete the word-by-word coverage
नभश्nabhaśoriginal form "nabhaś", added to complete the word-by-word coverage
चन्द्रश्candraśoriginal form "candraś", added to complete the word-by-word coverage
सूर्यश्sūryaśoriginal form "sūryaś", added to complete the word-by-word coverage
चैवcaivaoriginal form "caiva", added to complete the word-by-word coverage
ऽहं'haṃoriginal form "'haṃ", added to complete the word-by-word coverage
प्रणयान्praṇayānoriginal form "praṇayān", added to complete the word-by-word coverage
ईशस्īśasoriginal form "īśas", added to complete the word-by-word coverage
दिव्याdivyāoriginal form "divyā", added to complete the word-by-word coverage
译文

While the kings and heroes sat in assembly, Draupadi, surrounded by her brothers headed by Dhrishtadyumna, approached Krishna, who was seated among the Yadavas. Seeking refuge, she first named him as the sages knew him: the sole Prajapati, Vishnu, the sacrifice, the sacrificer and the one sacrificed to, forbearance, truth, lord of the gods, the eternal Purusha, the goal of sages and royal seers. Everything — the worlds, the directions, the sun, the moon, the mortality of beings and the immortality of the gods — is established in him. 'Therefore, O Madhusudana, out of closeness to you I will tell you my sorrow: you are the lord of all beings, divine and human.'

版本

731e4892e349 · 发布于 2026年7月16日 16:44:34 UTC

可用语言RUEN

用方向键翻颂