महाभारत
Digvijaya-parva (sahadeva-dakṣiṇa-digvijaya) (Sahadeva's Southern Campaign)2.28.20–22
2321 / 15823
महाभारत · 2.28.20–22
देवनागरी

तं दृष्ट्वा विस्मितो राजा जगाम शिरसा कविम् ॥
चक्रे प्रसादं च तदा तस्य राज्ञो विभावसुः ॥
वरेण छन्दयाम् आस तं नृपं स्विष्टकृत्तमः ॥
अभयं च स जग्राह स्वसैन्ये वै महीपतिः ॥
ततः प्रभृति ये के चिद् अज्ञानात् तां पुरीं नृपाः ॥
जिगीषन्ति बलाद् राजंस् ते दह्यन्तीह वह्निना ॥

लिप्यंतरण (IAST)

taṃ dṛṣṭvā vismito rājā jagāma śirasā kavim ||
cakre prasādaṃ ca tadā tasya rājño vibhāvasuḥ ||
vareṇa chandayām āsa taṃ nṛpaṃ sviṣṭakṛttamaḥ ||
abhayaṃ ca sa jagrāha svasainye vai mahīpatiḥ ||
tataḥ prabhṛti ye ke cid ajñānāt tāṃ purīṃ nṛpāḥ ||
jigīṣanti balād rājaṃs te dahyantīha vahninā ||

शब्दशः अर्थ
संस्कृतIASTअर्थ
तं दृष्ट्वा विस्मितो राजाtaṃ dṛṣṭvā vismito rājā“Seeing this, the astonished king
जगाम शिरसा कविम्jagāma śirasā kavimbowed his head before the seer,
चक्रे प्रसादं च तदाcakre prasādaṃ ca tadāand then showed mercy
तस्य राज्ञो विभावसुःtasya rājño vibhāvasuḥto that king, Vibhavasu [Agni];
वरेण छन्दयाम् आसvareṇa chandayām āsawith a boon he honored
तं नृपं स्विष्टकृत्-तमःtaṃ nṛpaṃ sviṣṭakṛt-tamaḥthat king, the foremost accepter of sacrifice;
अभयं च स जग्राहabhayaṃ ca sa jagrāhaand the king accepted safety
स्व-सैन्ये वै महीपतिःsva-sainye vai mahīpatiḥfor his own army;
ततः प्रभृति ये के चिद्tataḥ prabhṛti ye ke cidfrom then on, whatever
अज्ञानात् तां पुरीं नृपाःajñānāt tāṃ purīṃ nṛpāḥkings, out of ignorance, that city
जिगीषन्ति बलाद् राजंस्jigīṣanti balād rājaṃsshould wish to conquer by force, O king,
ते दह्यन्ति इह वह्निनाte dahyanti iha vahnināthey are burned here by fire”.
स्विष्टकृत्तमःsviṣṭakṛttamaḥoriginal form "sviṣṭakṛttamaḥ", added to complete the word-by-word coverage
स्वसैन्येsvasainyeoriginal form "svasainye", added to complete the word-by-word coverage
दह्यन्तीहdahyantīhaoriginal form "dahyantīha", added to complete the word-by-word coverage
अनुवाद

“Seeing this, the astonished king bowed his head before the seer, and Vibhavasu [Agni] then showed mercy to that king. The foremost accepter of sacrifice honored that king with a boon; and the king accepted safety for his own army as a gift. From then on, whatever kings, out of ignorance, should wish to conquer that city by force, O king, they are burned here by fire”.

संस्करण

461bde52bf50 · प्रकाशित 16 जुल॰ 2026, 3:28:51 pm UTC

उपलब्ध भाषाएँRUEN

श्लोक बदलें इन कुंजियों से